roky života druhá část

21.02.2018

Dnes se mi o Tobě zdálo. Zmateně. Smutně. Líbali jsme se. Jako dřív. Schovávali jsme se. Jako dřív... Měla jsi krásné platinové vlasy. Ještě jsem je na Tobě neviděl...osobně. Na fotce ano. V červených šatech s platinovými vlasy...


Ve snu jsi vypadala šťastná. To tak asi ve snech bývá. V mých snech býváš šťastná. Zas tak často se mi o Tobě nezdá. Nebo ano, ale nepamatuji si to. A když se zdá, je tam kontakt, je tam sex, jsme tam my a nikdo jiný. Nepovídáme si...Proč? 


Proč si se mnou ve snu nepovídáš? Vždyť ve skutečnosti jsme toho namluvili spousty. Spousty slov, vět, frází...Zneklidňujících, povzbudivých, zamilovaných. O mně, o Tobě, o nás i o nich...
O těch, kteří jsou stále s námi a s kterými bychom měli být šťastni. Měli, když jsme stále s nimi, ne?